Ještě pár týdnů a z teplejších krajů se vrátí i ti poslední ptačí navrátilci. Už teď ale na zahradách i venkovních balkonech poskakují rehci, drozdi nebo lejskové. A už brzy se začnou snažit o založení hnízd a o potomstvo. My jim v tom samozřejmě můžeme pomoci – a to výběrem a správným umístěním vhodné ptačí budky.
Každému, co jeho jest
Když se řekne ptačí budka, pravděpodobně si drtivá většina z nás představí klasickou boudičku, která se připevní na strom a poslouží nejčastěji dutinovým ptákům, jako jsou sýkorky nebo třeba brhlíci.
Jenže právě výběrem budky můžeme ovlivnit druh ptáka, který u nás najde domov. Kromě štěstí je to záležitost hned několika kritérií. Samozřejmě je důležité umístění, ale pak také velikost a průměr vletového otvoru. Ty nejmenší budou vyhovovat drobným modřinkám a koňadra se do nich nevejde. O něco větší otvory pak přivítají více ptačích druhů, třeba i vrabce či špačky.
Na výběr máme celou řadu materiálů. Můžete koupit buď klasické dřevěné budky, anebo náš oblíbený a velmi doporučovaný dřevocement, který vydrží v perfektním stavu až 25 let a navíc se velmi snadno udržuje.
Odchovat mladé pomáhají různé druhy bariér proti predátorům – a to jak u vletového otvoru, tak třeba v podobě zábran na kmen stromů, které zamezí tomu, aby nahoru vyšplhala kočka nebo kuna. Pokud budku vyrábíme sami, měli bychom se vyhnout bidýlkům. Ptáci je nepotřebují, a naopak predátorům poslouží jako skvělá pomůcka, jak se dostat tlapkou nebo zobákem až do hnízda s mláďaty.
Ne všem vyhovuje klasická budka 
Ne všichni ptáci hnízdí v dutinách stromů. Naopak existuje celá řada druhů, které si hnízdo staví například v keřích nebo tam, kde jim vhodné podmínky poskytnou lidská obydlí, skály, stodoly či třeba mosty. V případě rehků a kosů stačí třeba i o polici opřené staré hrábě nebo opuštěné květináče. I těmto ptákům ale můžeme poskytnout důstojnější domov.
Budky, které jsou uzavřené jen zčásti a velká část přední plochy je otevřená, velice ocení druhy jako konipas, kos nebo třeba rehek – koneckonců, říká se jim „rehkovníky“. Tyto druhy preferují více otevřenou přední stěnu budky.
Že bydlíte ve městě? Nevadí!
Bydlíte ve městě a máte k dispozici jen balkon, takže vás mrzí, že nemůžete ptákům nabídnout vlastní budku, protože jednoduše postrádáte zahrádku s vhodným stromem? Není důvod ke smutku, často stačí parapet nebo balkon.
Existují i řešení, která můžete použít přímo na lidská obydlí – ať už se jedná o budky pro poštolky, nebo třeba pro oblíbené ptačí sousedy, jakými jsou rorýsi. I ti potřebují svoje specifické podmínky a typů budek pro ně existuje hned několik. Všechny jsou ověřené v praxi a nabídnou rorýsům bezpečný domov, ve kterém vyvedou svá mláďata, než se zase vydají na dlouhou cestu na jih. A už zmínění rehci jsou tak navázaní na člověka, že si svou polobudku pravděpodobně najdou i na naší panelákové lodžii.
A v neposlední řadě můžeme myslet i na sovy, které ovšem potřebují opravdu velký vletový otvor. A nejde jen o to, že si tam budou libovat puštíci, ale potěší se i kavky, holubi doupňáci a v některých případech tam můžeme najít i veverku. Jestliže ji zavěsíme blízko vody, možná ji využije i krásný morčák.
V nabídce máme také umělá hnízda pro vlaštovky a jiřičky. Dřevocementový materiál poskytuje výborný základ pro milovníky ptáků, kteří u sebe chtějí přivítat tyto rychlé a elegantní letce. Stačí hnízdo instalovat na vhodné a bezpečné místo a pak už jen čekat, až ho vlaštovky nebo jiřičky buď využijí, nebo si ho samy dostaví.
A něco opravdu speciálního? Ledňáčci a netopýři!
Pokud chceme hostit opravdové rarity, myslet můžeme i na jiné než ptačí sousedy – například na netopýry. I ti v posledních letech kvůli zateplování domů ztrácejí svá obvyklá bezpečná místa k přežití. Pokud jim instalujeme netopýří budku na bezpečné místo, určitě to ocení. 
A pro úplné fajnšmekry, kteří bydlí na pozemcích sousedících s vodními toky nebo jezery, máme naprostou pecku – umělé hnízdní nory pro ledňáčky a břehule. Nezapomínejme ale, že je potřeba je zakopat do velmi strmého, ideálně pískového nebo bahnitého břehu, který napodobuje stěnu říčního meandru. A přece jen – aby se u vás usadil tak vzácný návštěvník, potřebujete i pořádnou dávku štěstí. Jak se ale říká, kdo je připraven, není pak zaskočen. A tohle by bylo opravdu krásné ornitologické překvapení.
A co vy, máte už pověšené budky?
Spoléháte na klasiku, nebo zkoušíte i polobudky a jiná ptačí obydlí?
S jakým úspěchem?