Konvergentní evoluce
To, že dlouhozobka nápadně připomíná kolibříka, je příkladem takzvané konvergentní evoluce, kdy nezávisle na sobě vznikly nepříbuzné druhy, které mají podobné vlastnosti. Je to vlastně potvrzení toho, že evoluce má určitou logiku, protože těmto druhům „nadělí“ vlivem prostředí nebo způsobu života velmi podobné vlastnosti. Jednoduchým příkladem jsou křídla, která se vyvinula jak u ptáků, tak u netopýrů (savců) a také pterosaurů (vyhynulých ptakoještěrů).
Dlouhozobka na zahradě
Nejen denní, ale i noční motýli jsou důležitými opylovači. Dlouhozobka má hodně zvláštní svinovací sosáček. Pokud byste chtěli, aby se u vás na zahradě tento motýl rozmnožoval, tak si můžete vypěstovat například svízel syřišťový, svízel povázku nebo třeba mořenu cizí. Tyto rostliny mají prý housenky, které mohou před zakuklením měřit až 6 cm, nejraději.
Dospělí motýli jsou pak silně přitahováni květinami, které obsahují velké množství nektaru, to je třeba bylinka mavuň červená (nebo příbuzný kozlík lékařský), zimolez, motýlí keř, šeřík, petúnie či floxy.
Dříve se prý věřilo, že když spatříte dlouhozobku, přinese vám to štěstí. Jestli se naše štěstí skládá z malých okamžiků, kdy člověk oněmí úžasem nad krásou světa, tak je to určitě pravda.