11 keřů a stromů pro opylovače, ptáky i pro lidi
Vysazování keřů a stromů, na kterých se nakrmí ptáci a opylovači, je asi ta nejlepší pomoc přírodě, kterou si mohou volně žijící živočichové přát. Pestrost v krajině mizí už celá desetiletí, s mezemi a remízky ubylo i potravy, kterou jsou schopní si naši zvířecí sousedé v přírodě obstarat. Proto se postupně stěhují k lidským sídlům. Přikrmování ptáků, ježků a dalších živočichů je velmi prospěšné, pokud chcete udělat ale ještě něco navíc a máte pro to prostor a sílu, můžete na své zahradě vysadit keře a stromy, na kterých se ptáci a hmyzáci nakrmí sami.
A aby to nám lidem nebylo líto, v následujícím seznamu jsme vybrali takové rostliny, ze kterých mají užitek jak ptáci a opylovači, tak i lidé. Často jde o původní keře, které jsou naší krajině blízké, jsou to tedy rostliny nenáročné a odolné. Plody jsou nadupané vitamíny, některé se dají konzumovat čerstvé, jiné až sušené nebo po tepelné úpravě. Některé najdete v naší přírodě poměrně běžně, jiné jsou cizokrajné, ale v našem klimatickém pásmu se jim dobře daří, takže jejich pěstování nic nebrání.

Bez černý (Sambucus nigra)
- Nektarodárná a pylodárná dřevina
- Plody jsou potravou ptákům a drobným savcům
- Květy jsou oblíbené u mnoha druhů hmyzu
- Léčivý a jedlý i pro člověka
- Rychle rostoucí
Čerstvé bezinky jsou pro člověka mírně jedovaté, ale po převaření nebo usušení z nich lze vyrábět spoustu dobrot jako sirupy, marmelády, vína, povidla atp. Květy se dají smažit v těstíčku.

Dřín obecný (Cornus mas)
- První jarní potrava pro hmyz
- Nektarodárný a pylodárný keř
- Červené plody jsou jedlé a mají hodně vitamínů
- Plody chutnají i ptákům, dozrávají v říjnu
- Plody lze i tepelně zpracovat
- Vhodný i pro živé ploty
Náš původní divoký keř, je odolný a nenáročný na půdu, plodům se říká dřínky, dají se jíst čerstvé, nebo se z nich dá vyrobit džem, víno, likér atp.

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
- Má převislé jasně žluté květy, které intenzivně voní
- Dobře snáší sucho
- Plody jsou potravou pro ptáky
- Kvete v dubnu až květnu
- Plody můžete spolu s ptáky ozobávat i během zimy
Bobule dřišťálu jsou hodně kyselé, obsahují velké množství vitamínu C. Nezralé by se neměly konzumovat, zralé jsou bezpečné. Dají se z nich vyrábět šťávy, marmelády, sirupy, v krajině původu se plody používají v kuchyni k ochucení masa atp.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
- Nektarodárná a pylodárná rostlina
- Kvete během května a června
- Pozdní jarní potrava pro hmyz
- Oblíbené a bezpečné místo pro hnízdění ptáků
- Bobule jsou oblíbenou pochoutkou ptáků
- Plody hlohu jsou léčivé
Hloh jednosemenný je původní evropský keř/strom, syrové plody nejsou moc chutné, ale lze je použít pro výrobu džemů, likérů atp.

Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata)
- Nektarodárná a pylodárná rostlina
- Plody dozrávají od září do listopadu
- Vykvétá drobnými kvítky od konce května do června
- Zvládá i mrazy a sucho, nevyhovují jí stinná místa
- Květy jsou oblíbené u motýlů
Plody se dají konzumovat i syrové, není ale třeba pospíchat a je dobré je nechat dozrát, jinak mohou být trpké. U nás můžete často potkat i hlošinu úzkolistou, která má drobné plody připomínající olivy. I ty se dají konzumovat.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
- Významný zdroj potravy pro ptactvo a zvěř, plody vytrvávají dlouho do zimy
- Vhodný i do menších zahrad, dobře se podsazuje a vrhá jen slabý stín
- Zdroj bílkovinné potravy pro opylovače
- Funguje jako větrolam
- Šarlatově červené plody dozrávají koncem léta
Čerstvé plody jsou pro lidi mírně jedovaté, doporučuje se tedy je buď usušit, nebo tepelně upravit.

Líska obecná (Corylus avellana)
- Pylodárná rostlina
- První pastva pro včely a další hmyz
- Rychle rostoucí
- Plody jedlé pro člověka, ptactvo a další živočichy
- Odolná a houževnatá
- Její bohatý kořenový systém zpevňuje půdu
Líska kvete od února do dubna, je tedy důležitá pro brzké opylovače, je na ni vázáno velké množství živočišných druhů, mimo jiné i veverky obecné, které konzumují lískové oříšky.

Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii)
- Nektarodárná a pylodárná dřevina
- Plody jsou potravou ptákům a drobným savcům
- Bobule jsou chutné a léčivé i pro člověka
- Oblíbený u mnoha druhů hmyzu a ptáků
- Kvete v květnu a plody dozrávají od června do července
Původně kanadský keř vhodný do živého plotu, plody dozrávají už v červnu, připomínají borůvky a jsou nadupané vitamíny, dají se jíst syrové a samozřejmě se z nich dají vyrábět různé ovocné pochoutky. Rostlina je mrazuvzdorná.

Růže šípková (Rosa canina)
- Nektarodárná a pylodárná rostlina
- Plody jsou lákadlem pro ptáky a volně žijící zvěř
- Květy přitahují různé druhy hmyzu
- Hodí se i do živých plotů
- Nenáročná a mrazuvzdorná
Divoké květy šípkových růží, které rostou všude možně v přírodě, mají oproti šlechtěným růžím jen jednoduché květenství, jsou proto pro hmyz lépe přístupné. Plody se dají jíst syrové po prvních mrazících (po mrazu změknou), ale pozor, mají v sobě drobné chloupky, který dráždí krk, takže buď musíte konzumovat jen část plodu, nebo chloupky přefiltrovat.

Temnoplodec černoplodý, aronie (Aronia melanocarpa)
- Nektarodárná a pylodárná dřevina
- Bobule jsou lákadlem pro ptáky
- Bobule jsou jedlé i pro lidi
- Vhodný i na malé zahrady
- Nenáročný a mrazuvzdorný
Jinak se mu také říká černý jeřáb, plody lze konzumovat syrové, jsou ale mírně natrpklé. Oblíbené jsou i různé sirupy, likéry, šťávy, marmelády atp.

Trnka obecná (Prunus spinosa)
- Nektarodárná a pylodárná dřevina
- Bobule jsou lákadlem pro ptáky
- Poskytuje dobrý úkryt ptákům
- Bobule jsou jedlé i pro lidi
- Nenáročná a mrazuvzdorná
Trnku milují včelky, ptáci i motýli, v naší krajině ji můžete potkat běžně na mezích, plody se dají jíst syrové a z keřů je můžete sklízet i uprostřed zimy (pokud před vámi nešel někdo rychlejší).
V našem výběru jsou ty nejoblíbenější keře, ze kterých budou mít užitek opylovači, ptáci a další živočichové, ale můžeme se na nich „napást“ i my lidé. Keře a stromy můžete zakoupit v zahradnictví jako malé rostlinky v kontejneru. Proč mít svoji zahradu obehnanou tújemi, když můžete mít živý plot plný jedlých plodů? A oproti tújím to v tomto plotě opravdu žije.
Napsala: Markéta Nováková